Slíbila jsem fota z 1.Hradeckýho Zombie Walku...

Škoda, že pořadatel kašlal na organizaci a lidi na masky. Děcka co mají namalovaný obličej na bílo a plivou krev nejsou podle mě pořádný zombíci a v průvodu by neměli co dělat. No nic...první ročník byl hold první ročník:) Naše parta se na maskách vyřádila...můžete posoudit sami:)

Tady nás vyfotil náhodný kolemjdoucí:D

Koho sem potkala, toho se naočkovala:D

Manželské foto:D

Naše pohledná partička:D

Moje nožička...takhle sem skončila, když sem se holila novou ostrou žiletkou:D...pozor na to:D!!!

Dnešní den patří těm, kteří už s námi nejsou. Den, který patří vzpomínkám. Já nevzpomínám jen na dušičky, ale vzpomínám každý den. Na jeho úsměv, jeho vtípky, upřímnost a dobrotu jeho duše. Chybí mi, chybí nám...a chybět bude. Neznám tolik slov...tolik slov náš jazyk ani nemá...abych vyjádřila, co si pro mě...pro nás...znamenal! 

MILUJEME TĚ A NAVŽDY BUDEME!!!

Vždycky jsem tvrdila, že se stydím, že jsem Čech. Bylo to z mnoha různých důvodů, jakou jsou česká politika, český bordel a zaneřáděná příroda, český lidi, který se neumí ani chovat, ani oblékat (samozřejmě ne všichni, ale většina), česká kuchyně, která není ani trochu zdravá. Dál mě vždycky naprosto rozseká, když vjíždím vlakem do Prahy. To prostředí v okolí kolejí je naprosto odpudivé. Co si pak může pomyslet cizinec, který jede poznávat krásy Prahy a ta ho přivítá touto ,,úžasnou" podívanou. Vadí mi, že lidi tady nejsou tolerantní. A to ani k výstřednostem, ani k lidem jiné národnosti. Škatulkování...to by nám Čechům šlo. 

  Na drouhou stranu můžeme být nehorázně šťastní, že žijeme právě v Čechách. Ve státě bez válek, ve státě s demokracií a rovnocenností pohlaví. Ve státě, kde si dívka může za muže vybrat koho chce a dokonce i homosexuálové si už můžou za partnera před státem zvolit osobu stejného pohlaví. Ve státě, kde je dostatek jídla i pití pro každého. Můžeme jít do obchodu a koupit si cokoliv nás napadne. Máme co si obléknout, co si obout. Můžeme se pobavit nad denním tiskem, večer usínat u televize a nastrachovat se, že nám na hlavu spadne bomba nebo granát. Můžeme se procházet po ulici bez neprůstřelné vesty nebo dýchací masky (relativně). Nemsíme se bát zemětřesení, výbuchu sopky, tsunami, teroristických útoků na výškové budovy atd...(relativně). Zkrátka a dobře můžeme být šťastní, že jsme kde jsme. Pořád to není to nejlepší místo k narození, ale dopadli jsme ještě sakra dobře.

SOMÁLSKO

Teprve třináctiletá Aisha Ibrahim Duhulová zemřela způsobem, nad kterým zůstává Středoevropanům rozum stát.

"Tři muži nejdříve dívku znásilnili," píše se ve zprávě Amnesty International. Za tento hrůzný čin ale somálská justice nepotrestala násilníky, ale teenagerku. Za cizoložství ji soud udělil trest nejvyšší - ukamenování.

Koncem října tak před zraky desítek tisíc lidí skončil na stadionu život mladé dívky, která se stala obětí chlípníků a justiční zvůle.

"Zatímco jsme čekali, abychom zhlédli nelítostný akt kamenování, přivezli v autě ženu v zeleném závoji a černé masce," uvedl jeden z očitých svědků. "Řekli nám, že se trestu podvolila, ale slyšeli jsme, jak naříká, když jí násilím svazovali ruce a nohy. Její příbuzní se k ní rozběhli, ale islamisté začali střílet a zabili jedno dítě." 

O brutálním trestu pro nevinnou dívku informovala i česká média. Až teď ale vyšlo najevo, že dívce bylo pouze 13, nikoli 23 let. "O tom, že dívka byla ještě dítě," řekl Amnesty International její otec.

Naposledy se v Somálsku konala veřejná poprava v polovině roku 2006

ČÍNA

V loňském roce skončilo na popravištích v různých částech světa nejméně 714 lidí, uvedla organizace Amnesty International (AI) ve své každoroční zprávě. Údaj tentokrát nezahrnuje popravy v Číně, k nimž neexistují věrohodné statistiky a jejichž počet AI odhaduje na tisíce. Po Číně bylo nejvíce lidí popraveno v Íránu, z toho přinejmenším 112 během osmi týdnů po prezidentských volbách.

Celkem bylo v roce 2009 v Íránu popraveno nejméně 388 lidí, přičemž jedině v této zemi oficiálně popravovali také ukamenováním. V počtu poprav za Íránem následují Irák s přinejmenším 120, Saúdská Arábie s nejméně 69 a USA s 52 popravami.

JAPONSKO

Unzen

Japonská sopka Unzen Mount se skládá z několila vulkánů na ostrově Kjúšú. 1500 metrů vysoká sopka se neblaze proslavila roku 1792. Tehdy došlo ke kolapsu několika lávových domů, sopka explodovalal a tsunami, kterou vyvolala, zabila přes 15 tisíc lidí. Naposledy se Unzen ozval roku 1991, kdy jeho výchuch připravil o život 40 lidí, z toho tři vulkanology, kteří ho zkoumali.